Povinná školní docházka není uzákoněna jen u nás, ale v podstatě po celém moderním světě. A z dobrého důvodu – každý národ potřebuje obyvatele, kteří umí číst, psát a ovládají alespoň základy počítání. Bez toho se v moderní společnosti zkrátka neobejdete. Je však pravdou, že školy mají prakticky v každé zemi poněkud jinou podobu. Zatímco u nás je například zvykem, že děti nastupují do školy v šesti letech, například ve Spojených státech je tato hranice posunuta na osm let. Rozdíly jsou také v probírané látce. Například v Čechách stále klademe důraz na všeobecný přehled, historii, biologii či zeměpis, v Anglii naproti tomu tráví mnohem více času učením například toho, jak hospodařit s financemi, jak debatovat a podobně.
Důsledkem samozřejmě je, že když český student přijede do Británie na výměnný pobyt, najednou zjistí, že je mnohem napřed – například dokáže spočítat příklady, se kterými si jeho vrstevníci ještě nevědí rady. Je tedy jasné, že každý přístup má svá pozitiva i negativa. Ovšem také systém škol je poněkud odlišný. Zde si žáci například vybírají své povolání již v patnácti letech. Pravdou však je, že skutečně jen malá část bude nakonec pracovat v oboru, který si vybrala. A je to jen pochopitelné – v této době jsou tito budoucí studenti ještě příliš mladí, než aby dokázali kvalifikovaně udělat takovéto rozhodnutí.
I to je důvod, proč v mnoha jiných zemích specializace začínají až mnohem později, často až v době, kdy je studentovi 18 i více let. Předpokládá se totiž, že v té době je již dostatečně vyspělý, aby mohl správně posoudit nejen to, co by chtěl dělat, ale také to, zda na to vůbec má schopnosti. Rozdíly zde tedy jsou veliké, a proto pokud uvažujete o přestěhování do zahraničí i s dítětem, předem se o tom všem informujte. Chtějte také vědět, jaké jsou zde mimoškolní aktivity a zda jsou povinné. Vyhnete se tak vy i vaše dítě zbytečnému stresu.
